Step

Step vznikal od poloviny 18. století v oblasti New Yorku, kde mezi sebou v tancích soutěžili irští, skotští a afričtí přistěhovalci. Z této směsi „nožních tanců“ z mnoha zdrojů se vyvinul původní tap. Koncem 19. století byl tanec znám pod názvem jazz dance. Step ovlivnil nový hudební žánr jazz. Do dnešních dnů se jazzová hudba, jako nejvhodnější, používá pro stepování. Je však možné stepovat i bez hudebního doprovodu. Od roku 1900 do roku 1955, byl tap dance převládajícím druhem tance na tanečních vystoupeních ve Spojených státech amerických. Zde přinášíme přehled těch nejzvučnějších jmen z historie stepu jak v USA, tak v Čechách. Zajímají vás kurzy stepu? Neváhejte se přihlásit!

HOWARD “SANDMAN” SIMS


(1917 – 2003)
Howard, známý také jako “Sandman” Sims, byl stepařem ve vaudeville. Svou přezdívku si vysloužil proto, že sypal písek na podlahu, aby zesílit zvuk svých stepařských úderů. Ve svém pozdějším věku se Sims objevil ve slavném divadle Apollo, v roce 1990 v epizodě The Cosby Show jako učitel stepu Rudy a v roce 1989 ve filmu Tap, spolu se Sammyho Davis Jr., Gregory Hinesem a Savionem Gloverem.
Sims tančil svá čísla ve speciální krabici s pískem. Toto jeho “mini-podium” byl čtverec cca metr na metr a měl pozinkovanou plechovou podlahou, která byla (v pozdějších letech) napojená k mikrofonu. Sims cestoval po celých Spojených státech a ovlivnil mnoho dalších tanečníků-stepařů.
Ve video ukázce najdete dokument o Sandmanovi.


SAMMY DAVIS JR.


(1925 – 1990)
Americký performer, hlavně tanečník a zpěvák. Známý také pro imitování ostatních celebrit. Již ve věku svých 3 let začal svou kariéru ve vaudeville po boku svého otce a Willa Mastina jako Will Mastin Trio.
Po vojenské služběse k triu vrátil. Takřka přes noc se stal senzací po vystoupení v nočním klubu Ciro’s po vyhlašování Academy Award v roce 1951.
V roce 1954 přišel při automobilové nehodě o levé oko a několik let poté konvertoval k Judaismu.
Svou filmovou kariéru začal jiř jako dítě v roce 1933. V roce 1960 se objevil v prvním “Rat Pack” filmu (skupina herců kolem Humphrey Bogarta), Ocean’s 11.
Na Broadwayi zazářil v roce 1956 v Mr. Wonderful a zpět na podium se vrátilaž v roce 1964 v Golden Boy.
Od 1966 měl svou vlastní TV show The Sammy Davis Jr. Show.
V pozdních 60.tých letech byla jeho kariéra na ústupu, ale v roce 1972 zazářil se svou hitovkou The Candy Man, stal se hvězdou v Las Vegas a vysloužil si přezdívku Mister Show Business.

Od roku 1987 až do své smrti v roce 1990 (zemřel na rakovinu hrtanu) jezdil po celém světě s Frankem Sinatrou, Deanem Martinem a Lizou Minnelli.
David získal v roce 1987 poctu Kennedyho Centra a v 2001 byl posmrtně oceněn na Grammy za celoživotní zásluhy.
Ve video ukázce najdete představení, ve kterém stepuje a zpívá.


GREGORY HINES


(1946 – 2003)
Americký herec, zpěvák, tanečník a choreografer.
Stepovat začal když mu byly 3 roky a jeho poloprofesionální tanenčí kariéra začala ve věku 5 let, kdy začal vystupovat se svým starším bratrem Mauricem pod vedením choreografa Henryho LeTanga. Gregory a Maurice (známí jako “The Hines Kids”, později ”The Hines Brothers” ) se učili také od stepařských “veteránů” jako Howard Sims a The Nicholas Brothers kdykoliv se s nimi potkali na nějakém vystoupení.
Poté co se k chlapcům přidal jejich otec Maurice Hines Sr., začali vystupovat
pod jménem ”Hines, Hines, and Dad” (1963).
Jeho filmová kariéra čítá filmy jako The Cotton Club, White Nights (po boku Mikhail Baryshnikova), Running Scared, Tap a Waiting to Exhale. V TV zazářil ve vlastním seriálu The Gregory Hines Show (1977).
Získal mnoho ocenění, např. Tony Award, Drama Desk Award a Theatre World Award.
V roce 1988 zorganizoval petici o zavedení mezinárodního dne stepu v USA, který se od té doby slaví v mnoha městech USA, ale i v dalších zemích, včetně České Republiky.
Jako stepař vynikal obrovskou škálou pohybů, zvuků a skvělou rytmizací.
Ve video ukázce najdete Hinesovo stepařské číslo z filmu “White Nights”


FRED ASTAIRE


(1899 – 1987)
Původním jménem Frederick Austerlitz. Americký tanečník, Broadway performer, choreografer, zpěvák, muzikant a herec. Jeho kariéra na jevišti a před kamerami trvala obdivuhodných 76 let a čítala 31 muzikálových filmů, mnoho vydaných nahrávek a několi k ocenění. Byl vyhlášen Americkým
Filmovým Institutem pátou největší mužskou hvězdou showbusinessu všech dob.
Velmi známé bylo spojení Fred Astaire a Ginger Rogers (Ginger a Fred), se kterou spolupracoval na většině svých filmů.
Slavný Gene Kelly o Astairovi řekl: ”Historie tance ve filmu začala s Astairem”.
Ve video ukázce najdete taneční číslo Ginger a Freda ze “Swing Time” (muzikálová komedie z roku 1936).


BILL “BOJANGLES” ROBINSON


(1878 – 1949)
Americký stepař a herec. Publikum milovalo jeho decentní styl, málokdy dělal výrazné pohyby horní částí těla, zato ale měl velmi expresivní výrazy tváře .
Jako málokterý umělec se Bojangles dokázal prosadit jak v “bílém” tak v “barevném” zábavním průmyslu jeho doby. Nejznámější jsou
jeho vystoupení s malou Shirley Temple ve filmech z 30.tých letech a jeho účinkování v muzikálu “Stormy Weather” z roku 1934, který se z části inspiruje životem právě Bojanglese.
Ve video ukázce najdete scénu z filmu “The Little Colonel” z roku 1935, kde Bojangles tančí s malou Shirley Temple.


JIMMY SLYDE


(1927 – 2008)
Původním jménem James Titus Godbolt, později nazývaný The King of Slides, známý po celém světě pro svůj inovativní styl mixování stepu s jazzem.
Jimmy začal brát lekce stepu u Stanleyho Browna v New England Conservatory of Music ve dvanácti letech, poté co viděl vystoupení Bojanglese a kterým se inspiroval. Brzy nato založil se svým spolužákem (Jimmy “Sir Slyde” Mitchell) duo ”The Slyde Brothers”.
Na konci 40.tých a začátku 50.tých let jezdil tour
po klubech napříč USA s big bandy a muzikanty jako Duke Ellington a Count Basie. V 60.tých letech, kdy se showbusiness v USA zpomalil, se přestěhoval do Paříže a 6 let tančil po celé Evropě.
Znova se Slyde objevil na scéně v 80.tých letech a to hlavně díky filmům “The Cotton Club”, “Tap”, a “Round Midnight”, a dále mnoha vystoupení v TV. Spolupracoval se Stevem Condosem na programu jazzové stepařské improvizace na Smithsonian Institution. V roce 1989 byl nominován na Tony Award za svůj debut na Broadwayi v muzikálu ”Black and Blue”.

Ve video ukázce najdete vystoupení Jimmyho z Rio de Janeira, v doprovodu Bruce Henri (basa) a José Carlos Ramose (saxofon), během "Tap Encontro" Festivalu v roce 1998.


NICHOLAS BROTHERS


Fayard a Harold svým proslulým elegantním stylem a akrobatickým stepem, který sám Fayard označoval jako „classical tap“, vítězili během své kariéry nad rasovými bariérami. Jako děti vystupovali v Harlemském Cotton Clubu a byli jediní z afro-amerických účinkujících umělců, kterým bylo dovoleno se stýkat s pravidelnými hosty. Ačkoli byli Nicholas Brothers tanečníky samouky, Fayard se chlubil, že vystupovali ve všech uměleckých zábavních oborech mimo opery.
Ve filmu se poprvé objevili v roce 1932 v krátkém „Pie Pie Blackbird“ po boku Eubie Blakea. Vedle vystupování v Cotton Clubu a v představeních na Broadwayi, tančili bratři ve filmech jako „The Big Broadcast of 1936“ nebo „Kid Million“. Byli jedinými afro-američany, kteří na Broadwayi pracovali s choreografem Georgie Balanchinem. Bylo to v představeních „Babes in Arms” and “Ziegfeld Follies”
Nejraději ale vzpomínali na léta strávená u společnosti 20th Century Fox., kde jejich taneční čísla, popírající zákony gravitace, ve filmech jako „“Down Argentine Way” (1940) a “Sun Valley Serenade” (1941) uváděla diváky v takový úžas, že nutili promítače převinout film
a opakovat jejich taneční scénu znovu a znovu. Fred Astaire označil jejich výstup ve filmu „Stormy Weather“ (1943) za nejlepší filmové taneční číslo všech dob. Gregory Hines provázel komentářem biografický dokument „Flying High“ a daboval jejich technicky mistrovské číslo „Shakespeare“. Tanečník Michail Baryšnikov označil bratry v rozhovoru z roku 1977 za nejúžasnější tanečníky vůbec.
Nicholas získal v roce 1989 cenu Tony Award za choreografii v muzikálu „Black & Blue“. Mezi tanečníky tohoto představení byl i mladý Savion Glover, který předváděl Nicholasovo číslo na schodech, jako část dětského stepařského tria. V roce 1991 dostali bratři Nicholasové cenu Kennedy Center Award a byli čestnými hosty ceremonie Academy Awards. Od roku 1994 mají hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy a v roce 1998 se jim připíjelo na setkání osobností v Carnegie Hall. Čestným doktorem umění na Oklahoma State University se Nicholas stal v roce 2002.
Po smrti bratra Herolda v roce 2000 byl Fayard stále aktivním stepařem, tančil na festivalech a učil na lekcích
Ve video ukázc e najdete scénu z filmu “Stormy Weather”


FRANK TOWEN


(1912-1991)
Jemu vděčí naši herci, hlavně však zpěváci za to, že umí nejen tančit, ale pohybovat se po jevišti vůbec. Má-li některý umělec číslo s velkým diváckým ohlasem, určitě někde
v pozadí stojí právě Frank Towen, všestranný tanečník, hlavně však stepař, učitel tance i učitelů tance, choreograf.
Více se můžete o Franku Towenovi dozvědět v knize s názvem: ” Frank Towen – život s tancem” autorek Evženie Tomkové-Towenové a Olgy Struskové, Nakladatelství Tina, 1995


JOSEF FUKSA


(1904-1997)
Dal všechen svůj talent a um do tanečního stylu, který měl ve své době příznivé podmínky pro svoje trvání, a který dnes jen stěží někde uvidíme. S partnerkou se věnovali pozemní i výškové akrobacii, žonglování, stepu, rock´n´rollu, tanci na špičkách, ekvilibristice i tanci excentrickému.
První pohybovou přípravu získal v Sokole, kde se seznámil hlavně s gymnastikou. V roce 1923 se začal tanci věnovat naplno, a to přímo u baletního mistra Národního divadla, u Remislava Remislavského. Navštěvoval jeho soukromé tříleté Studio klasického baletu.
Fuksa do sebe vstřebával prvky klasické techniky, ale ta mu nestačila.
První angažmá ve světě divadel získal Fuksa v roce 1927, v Aréně na Smíchově. Tady se seznámil se svou uměleckou partnerkou Marií Košťálovou (nar. 25.12. 1911 v Praze). Ta byla v Aréně už od roku 1926 a další kroky své umělecké cesty spojila s Josefem Fuksou.
V Aréně se Fuksa seznámil s tanečníkem E. Borovanským, který působil v taneční skupině A. Pavlovové a později založil v Austrálii Taneční divadlo. Po dohodě s ním se Fuksa rozhodl pro partnerský akrobatický tanec. Vítězství tohoto, tehdy tak módního tanečního stylu, přineslo Fuksovi mnohé výhody. Mladý tanečník plný energie, síly a nápadů měl před sebou otevřené dveře do světa a i finanční motivace byla značná. Noční podniky platily více než kterékoli kamenné scény.
Po krátké několikaměsíční divadelní praxi odjelo duo Fuksa-Košťálová do ciziny.
Francie, Švýcarsko, Itálie, Afrika,…..


JOE JARSKÝ


(1899-1980)
Vlastním jménem Josef Bedřich Pecka, pravděpodobně náš nejlepší stepař první generace.
Během studií na dvoutřídní obchodní škole pražského grémia vytvořili v roce 1915 s Bedřichem Mildem klaunskou dvojici a jako šestnáctiletý stepoval poprvé před diváky. Byl pravděpodobně samouk.
Po studiu pracoval jako úředník c.k. místodržitelství a potom Zemské politické správy v Praze, ale krátce po vzniku České republiky se spolu s Mildem stal v roce 1918 členem dramatického odboru Malostranské besedy, jehož předsedou byl Josef Šváb-Malostranský (1860-1932). Kolem roku 1920 vystupovali s Antonínem Borovičkou, s nímž stepoval jako duo Joe & Tonny Leaps. V roce 1923 Jarský definitivně odešel k divadlu a stal se profesionálním hercem, tanečníkem a stepařem.


SOŇA MACHÁČKOVÁ


Vlastním jménem Věra Růžičková (1921), začala ve škole rytmiky Fráňi Kamenáře, který vycházel z metodiky E. J. Dalcroze a Isadory Duncan. Po vyučení prodavačkou a manekýnkou se učila v roce 1939 v Bublově taneční škole. S Bublovým baletem podnikala zájezdy do Rakouska, Německa a dalších zemí. V roce 1943 byl do souboru angažován
Alexander Dousek, který se Soňou vytvořil taneční duo 2 Alexonas a zanedlouho se stal jejím prvním manželem. Konec války je zastihl v angažmá u cirkusu Sarrasani v Drážďanech a po válce začali vystupovat na nejrůznějších menších scénách po republice. V roce 1945 založila v Praze svůj první amatérský taneční soubor „Soňa“, kde učila balet, akrobacii a step. Kolem roku 1950 absolvovala dvouletou konzervatoř a pak se věnovala již jen pedagogické činnosti.


MICHAL PINKE


(1923-2008)
Na přání rodičů nastoupil na obchodní školu, zároveň ale projevoval talent a smysl pro tanec. Jeho prvním učitelem byl Ferry Black (vlastním jménem Vojtěch Navrátil), pravděpodobně se ale učil především ve škole Marty Aubrechtové.
V době 2. světové války se rozhodl pro profesionální dráhu stepaře a tanečníka.
V roce 1942 se zúčastnil zkoušky u pobočky artistické organizace ČsAO v Praze jako stepař a společně s Františkem Novotným – Towenem konkurzu do baletu Německého divadla Deutsches Theater v Praze, dnešní Státní opery Praha. Byli přijati a velmi brzy odjeli pracovat v baletním sboru divadla v Breslau, dnešní Wroclawi v Polsku.
Po návratu začal Pinke vystupovat s partnerkou Hanou Hanušovou, po roce 1948 se ale pravděpodobně chystali k emigraci a v roce 1950 je zatkla Stb a uvěznila. Pinke strávil ve vězení 6 let a po propuštění začali s Hanou znovu pracovat jako artisté.








STEP DNES

Stepařská scéna je v současnoti na vysoké úrovni hlavně v zahraničí, nejvíce pak samozřejmě ve své kolébce, Spojených státech amerických. Je tak rozsáhlá, že není v možnostech této stránky ji obsáhnout celou. Přinášíme Vám tedy to, co se líbí nám. Oblíbené zahraniční tanečníky a lektory, kteří patří mezi současnou špičku a jezdí k nám učit. Festivaly, na které rádi jezdíme a mají prestiž a úroveň. A užitečné odkazy.

Lektoři

ACIA GRAY

ALAN ONICKEL

BARBARA DUFFY

CHLOE ARNOLD

GUILLEM ALONSO

HEATHER CORNELL

JASON SAMUELS SMITH

JOSEPH & JOSETTE

MICHELLE DORRANCE

ROD FERRONE

ROXANE BUTTERFLY

SAM WEBER

SAVION GLOVER

TERRY BROCK

AVALON RATHGEB


Festivaly

PRAGUE CITY TAP FESTIVAL

STOCKHOLM TAP FESTIVAL

ZURICH TAP FESTIVAL