|
ZDENĚK DOSTÁL -
Život ve stepu
(Foto ze čtyřicátých let)
Se Zdeňkem Dostálem jsem ještě měl možnost se setkat jako s
pedagogem, ale dnešní generace stepařů ho již většinou nezná. Byl
vrstevníkem Franka Towena a strýcem stepaře a tanečníka Petra
Zámostného, který po jeho smrti, tuším v roce 1983, převzal vedení
jeho kurzů.
Pro nedostatek jiných materiálů jsme se rozhodli přetisknout zde
článek, který pro Taneční listy o Zdeňkovi Dostálovi napsal pan
Milan Degen. Článek vyšel v roce 1981 (Taneční listy č. 9/81) a
hovoří tedy v čase přítomném o věcech dávno minulých.
Zdeněk Pilecký
Vynikajícího českého stepaře Zdeňka Dostála vítali diváci potleskem
nejen u nás doma, ale v mnoha zemích Evropy. Dokázal strhnout svým
dynamickým stepem v kombinaci s tanečními figurami a vystepovat
jakýkoliv rytmus. Tak jako u artistů, je i jeho život pestrou a
mnohotvárnou mozaikou, že by na její vymodelování nestačila ani
obsáhlá kniha.
Zdeněk Dostál se narodil roku 1921 v Čejči u Hodonína. Ve svých
dvanácti letech začal chodit do baletní školy I. V. Psoty v Brně,
který se tehdy vrátil z Metropolitní opery v New Yorku. Velký vliv
na Dostálovo rozhodnutí naučit se tančit a stepovat měl, dnes už
legendární, hudební film Námořníci jdou s vynikající taneční dvojicí
Astaire - Rogersová. A tak začal navštěvovat školu tanečního mistra
Bohuslava Husky, který kromě společenského tance vyučoval i step.
Shodou okolností vystupovali v Brně tou dobou pod pseudonymem Duo
Montgomery dva černošští stepaři. Po dohodě s mistrem Huskou
vyučovali v jeho škole step. Právě od těchto profesionálů se začal
Dostál učit, což výrazně ovlivnilo jeho pozdější styl.
Vzpomínám si při tom na slova jednoho předválečného akrobatického
tanečníka, který řekl: „ Nikdy jsme neměli černošský rytmus. Na to
běloch prostě neměl. Jedině Astaire se tomu přibližoval. Když se
začaly u nás promítat jeho filmy, doslova nás to šokovalo. Každý se
z nich učil. Tenkrát, stejně jako dnes. Dosud se nenarodil tanečník,
který by ho překonal. Z československých stepařů mne upoutal Zdeněk
Dostál. Měl v sobě rytmus a jeho styl se velice blížil černošskému.
Krokové variace neměl sice tak pestré, byly však perfektní a
rytmické. Byl to stepující metronom.“
K tomu je třeba dodat, že Dostál nemohl dost dobře využívat krokové
variace, protože stepoval na nejmenším parketu světa, který si vozil
stále s sebou. Deska s použitím mikrofonu mu zaručovala dobře
slyšitelné a kvalitní údery. Z vlastní zkušenosti vím, že u nás
neexistoval a dosud bohužel neexistuje jediný větší parket či plocha
jeviště, vhodná pro step. Proto také nebylo možno u nás step
„roztančit“ takovým způsobem, jakým jej demonstroval Astaire ve
svých filmových scénách. Na našich dostupných parketech je každý
úder, při stejné intenzitě i provedení, akusticky jiný. Divákům bez
hudebního sluchu to možná nevadí, ale profesionálům typu Dostála
ano. Navíc nesmíme zapomenout, že za zády tanečníka stál většinou
„živý orchestr“.
Zdeněk Dostál stepoval s řadou orchestrů, především jazzových.
Jmenujme například orchestr Karla Vlacha, Gustava Broma, L. Bezubky,
J. Zvoníka a Karla Krautgartnera. Ze zahraničních pak orchestr
Hammers (USA), Raiventura (Francie) Utěsova (SSSR), Edelhagena a
mnoho dalších. Vystupoval s našimi špičkovými tanečníky, hudebníky a
herci, z nichž mnozí byli a jsou jeho přáteli. V roce 1951 se Dostál
stal vítězem Festivalu československých stepařů, který pořádala
Hudební artistická aréna (HAÚ). A to byl opravdu veliký úspěch.
Před třemi lety odešel Dostál z jeviště, ale se stepem se
nerozloučil. Vede kursy stepu v OKD Praha 3, vyučuje step členy
baletu Čs. Televize, občas i naše zpěváky - například Jiřího Korna.
Nedávno začal spolupracovat i s kroužkem společenského tance mistra
Ivana Martina při ÚKDŽ Praha. V letošní sezóně, od září 1981 do
konce května 1982, vyučuje každé pondělí večer v sále Hajnovky ÚKDŽ
v Praze.
Stepu zasvětil Dostál celý svůj život. Jeho místo však nezůstalo
prázdné. Ve stopách našeho předního stepaře kráčí dále jeho synovec
Petr Zámostný, jemuž Dostál předal veškeré praktické zkušenosti i
svůj osobitý styl stepu. V březnu letošního roku oslavil Zdeněk
Dostál své šedesátiny. Přejeme mu i do dalších let ještě hodně
tanečních úspěchů.
Milan Degen
foto archiv autora
|