|
JOE JARSKÝ - Komik, taneční parodista a stepař
(Foto: Stepař a komik Joe Jarský s věnováním autorovi)
Pokračujeme v naší malé galerii českých stepařů článkem Joe Jarský z
brožury Základní informace o stepu II od pana Milana Degena (vydal
ÚKDŽ 1987), který přetiskujeme s laskavým dovolením autora.
Joe Jarský je pseudonym Josefa Bedřicha Pecky (1899-1980),
pozdějšího zasloužilého umělce, který ještě dnes vykouzlí úsměv na
tvářích diváků především starších generací. Měli ho rádi - byl to
totiž výborný komik, taneční parodista, ale především stepař. A v
uváděném nejstarším úseku historie našeho stepu byl naším nejlepším
stepařem. Začněme tedy u Jarského, i když „služebně“ nejstarším
naším stepařem nebyl.
V jednom z rozhovorů s ním vzpomínal na své začátky stepu takto:
„Ještě v době mých studií na dvoutřídní obchodní škole pražského
grémia jsem po vyučování praktikoval v roce 1915 u malostranské
firmy Milde v Nerudově ulici. To byl prodej svítidel, skla,
petroleje atd. A tam za pultem, kde jsem se stejně starým kolegou
Bedřichem Mildem, synem majitele, obsluhoval malostranské
hospodyňky, měli tehdy rohožky z tvrdého dřeva, které byly protaženy
a spojeny drátem. V zimě, a vůbec, když bylo chladno, jsme si
podupávali nohama a najednou jsme zjistili, že nám to na těch
špalcích docela slušně klape. Zanedlouho se za pultem ozýval klapot
a dusot, i když zima nebyla, neboť jsme na rohožce zkoušeli první
údery a kroky do stepu. Na zahradě u Mildů se v létě také hrálo
ochotnické divadlo. Z prken se stlouklo jeviště, Bedřich si vypůjčil
kostýmy a kulisy byly již maličkostí. A na tomto jevišti jsem jako
šestnáctiletý stepoval poprvé před diváky, kterých nebylo zrovna
málo, i když to byli většinou sousedé z blízkého okolí a známí.
Spolu s Bedřichem Mildem jsme vytvořili také klaunskou dvojici,
která měla největší úspěch.“
Od té doby láska k divadlu Josefa Pecku již neopustila. Později, již
jako úředník c.k. místodržitelství a potom Zemské politické správy v
Praze, stále více inklinoval od nezáživných spisů k divadlu. A tak
krátce po vzniku České republiky se spolu s Bedřichem Mildem stal v
roce 1918 členem dramatického odboru Malostranské besedy, jehož
předsedou byl tehdy již nestor našich filmových herců, komik a vůbec
známá pražská postava - Josef Šváb-Malostranský (1860-1932). A zde
již plně uplatnil své taneční schopnosti a smysl pro komiku.
Podobné tendence ve stejném úřadě měl i Peckův kolega a kamarád
Antonín Borovička, s nímž Jarský asi kolem roku 1920 stepoval.
Vystupovali jako duo Joe & Tonny Leaps zřejmě v programech
nejrůznějších společenských večírků, tančíren, barů atd., a to podle
mého názoru zejména v době před rokem 1923, kdy Jarský odešel
definitivně k divadlu a stal se profesionálním hercem, tanečníkem a
stepařem. Borovička Jarského prozatím nenásledoval a zůstal v
oborech stepu a společenského tance zřejmě v řadách amatérů.
Zajímavé ale je, co o Borovičkovi říká Josef Malec: „Borovička měl
ve stepu úžasnou lehkost - tu jsem u něj nejvíc obdivoval. Jarský se
step určitě naučil od Borovičky! A Borovička i Stárek ovládali step
lépe než Jarský!“
Step v té době začal zajímat i jiné kamarády a známé J. Jarského,
např. Jarku Mottla, pozdějšího známého skladatele a textaře písní.
Jaroslav Mottl (1900-1986) se s Jarským „dali dohromady“ a společně
„postavili“ celý tanec. Pro „premiéru“ si vybrali Malostranskou
besedu a jako zástupce diváků byla pozvána Mottlova pozdější
manželka. Proti očekávání se předvedenému výkonu velice smála. Mottl
pak skutečně nechal step stepem a věnoval se hudbě a trampingu.
Milan Degen
foto archiv autora
|
